Lyrický rytmus - Pavel Jiráček

Lyrický rytmus (O spojení zvuku a smyslu ve verši) se zařazuje do
kognitivního proudu vědeckého bádání, vlastním iniciátorem
lyrického rytmického pohybu je hodnotový systém s hodnotovou osou a
východiskem tázání po lyrickém rytmickém bytí je eidetika vnímání.
Hodnotová polarizace jednotlivých elementů lyrických rytmických
kvalit je proto zjišťována rozsáhlými psychosémantickými výzkumy
(různě specifikované psychosémantické testy vyplnilo více než tři
tisíce českých mluvčích). Až tyto výsledky, které jsou zatím
nejrozsáhlejším „mentálním mapováním“ pohybu vnímání českého
lyrického rytmu, se stávají předmětem dalších autorových
teoretických zobecnění a vytvořených konstruktů. Vnímání v této
práci zpětně prověřuje i platnost literárněteoretických hypotéz. Z
emotivního podkladu prožívání „tělesného“ prostoru lyrického rytmu
se autor věnuje téměř výhradně prostorovosti, která je spojena s
prožíváním pocitu úsilí.
Hodnotová (rytmotvorná) osa prochází mezi subjektivním úsilím a
tím, co je proti němu, v hodnotové komplementaritě pólu Já a pólu
cizího Já. Práce se příliš nezabývá druhým způsobem prožívání
prostorovosti lyrického rytmu, který je spojený s objektivní
prostorovostí naší smyslovosti a je obecně pouze umístěním věcí ve
vnějším prostoru. V lyrice tento pohled souvisí s problematikou
sémantického nasycování, „smyslového pociťování“ významů slov ve
verši a hodnotovou (rytmotvornou) osou mezi pojmenováním a tím, co
je pojmenováno (označující a označované v lyrice tvoří hodnotovou
komplementaritu).